ČEMU VĚŘÍM

Věříme že Ježíš je Syn živého Boha, jediný zplozený Syn, Mesiáš skrze Něj můžeme být zachráněni, že Jeho Otec a Bůh je naším Bohem a Otcem, skrze jediného prostředníka člověka Ježíše Mesiáše. Který zemřel na kříži a po třech dnech vstal z mrtvých jako prvorozený z mrtvých dostal nesmrtelné tělo a byl vzat do nebe a není sedí po pravici svého Otce v nebesích. A Bůh jenž je Duch je tedy všudepřítomný, je i v nás, aby nás uváděl do své veškeré Pravdy. (Bůh ač je Duch má i své tělo, Mojžíš nemohl vidět Jeho slávu, ale viděl záda, dlaň a tvář ;) a stále byl všudepřítomný ) 

... takže i když nevěříme, že toto dohromady je Trojice, věříme v Boha Otce, Jeho Syna a to že jedná jako Duch Boží ..... neznamená, že jsme mimo, chápeme právě ty verše co Bůh není schopen učinit, právě proto, že je Bůh (zemřít, zhřešit), že se jen tak nevypnul Bůh v Synu, aby to mohlo jít, ale chápeme to, že Ježíš je opravdovým Božím Synem bez toho, aby byl Bůh ... jelikož je Boží Syn (člověk s Boží podstatou bez dědičného hříchu) ..... vy jste se rozhodli věřit v Trojici, my bez Trojice ....není to však ariánství, protože ti věřili ve stvořeného člověka Ježíše, my věříme v Zplozeného Ježíše Bohem Otcem, kterému je podřízen (1K 15:25-28)

"Neboť on musí kralovat, dokud nepoloží všechny nepřátele pod jeho nohy. Jako poslední nepřítel bude zahlazena smrt. Neboť ‚všechno podřídil pod jeho nohy.‘ Když však řekl, že je všechno podřízeno, je zřejmé, že všechno kromě toho, kdo mu všechno podřídil. A až mu podřídí všechno, pak i sám Syn se podřídí tomu, jenž mu podřídil všechno, aby byl Bůh všechno ve všem.

Tento blog je o tom jak vnímáme Ježíše skrze Písmo ....

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

§242 podle apoštolské tradice, církev v roce 325 na prvním ekumenickém koncilu v Niceji vyhlásila, že Syn je „soupodstatný“ s Otcem, to znamená, že je s ním jeden Bůh. Druhý ekumenický koncil, shromážděný v roce 381 v Cařihradě, uchoval tento výraz ve své formulaci nicejského kréda a vyznal „jednorozeného Syna Božího, který se zrodil z Otce přede všemi věky: Bůh z Boha, Světlo ze Světla, pravý Bůh z pravého Boha, zrozený, nestvořený, jedné podstaty s Otcem“.*

Otázka: Co je ariánství?

Odpověď: Ariánství je pojmenováno podle Areia (latinsky Arius), učitele a kněze na začátku 4. století našeho letopočtu. Jedním z nejranějších a pravděpodobně i nejdůležitějších debatovaných témat mezi ranými křesťany bylo Kristovo božství. Byl Ježíš opravdu Bůh, který přišel v těle, nebo byl stvořenou bytostí? Byl Ježíš Bůh nebo byl jako Bůh? Areios měl za to, že Ježíš byl stvořen Bohem, že byl prvním stvořením a korunou všeho ostatního stvoření. Ariánství je tedy názor, že Ježíš je stvořená bytost, a má některé božské vlastnosti, i když sám Bohem není.**

odkazy:

* Katechismus Římskokatolické církve http://www.katechismus.cz/paragraf.php?sel_paragraf=242

** https://www.gotquestions.org/Cesky/arianstvi-arianismus.html

Mluví Písmo o tom, který den Ježíš umřel?

Jak máme chápat slova Ježíše: 

Mt 12:40:

Vždyť jako ‚byl Jonáš v břiše velké ryby tři dny a tři noci‘, tak bude Syn člověka tři dny a tři noci v srdci země.

Pokud vidíme, že křesťané v čele s katolickou církví slaví smrt Ježíše v pátek a Jeho zmtvýchvstání v neděli ráno - což trochu popírá co řekl Ježíš, že 72 hodin bude mrtvý?

1) V Písmu Ježíš praví

Mt 26:2:

„Víte, že za dva dny bude Hod beránka a Syn člověka bude vydán, aby byl ukřižován. “

Byl zajat 1 den před Hodem Beránka a ukřižován následujícího dne

2) Pak víme, že Ježíš zemřel před sobotou

J 19:31:

Poněvadž byl den přípravy a Židé nechtěli, aby těla zůstala přes sobotu na kříži — tu sobotu byl totiž velký den —, požádali Piláta, aby byly ukřižovaným zlámány nohy a aby byli sňati z kříže.

3) Víme přesnou hodinu, kdy Ježíš umřel:

Mt 27:46-50:

Kolem deváté hodiny zvolal Ježíš silným hlasem: „Eli, Eli, lema sabachthani?“ To jest: ‚Můj Bože, můj Bože, proč jsi mne opustil?‘ 50Ale Ježíš znovu vykřikl silným hlasem a vypustil ducha.

Židovský den začíná večer po západu slunce v 18 hodin 

noc = 12 hodin 18.00 - 5.00

den = 12 hodin 6.00 - 18.00 (9hodina = 6+9 = 15 hod = 3 odpoledne)

Kolem tří hodin zvolal Ježíš mocným hlasem: »Eli, Eli, lema sabachthani?« to znamená: »Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?« (Katolický Liturgický překlad)

4) Dozvídáme se však něco velmi zajímavého, co nám dlouho unikalo a nedali jsme si to do souvislostí

Mk 16:1:

Když uplynula sobota, Marie Magdalská, Marie matka Jakubova a Salome nakoupily vonné látky, aby přišly a pomazaly ho.

5) Co slovo SABAT (špatně přeloženo jako sobota) vlastně znamená - jedná se jen o den Odpočinku?

Musíme si uvědomit, že sabat Starého zákona nebyl název dne. Sabat biblicky znamenal svátek, slavnost, shromáždění*, a proto měl mnoho podob a mohl připadnout na kterýkoliv den v týdnu, nejčastěji však na den sedmý. V Písmu nacházíme slavnosti dnů, týdnů, novoluní, odpočinutí, posvěcení, smuteční, sklizně, žně, nekvašených chlebů, hodu Beránka ... Slavnosti měly mnoho různých podob a často trvaly sedm dní. Slavnosti odpočinutí jsou popsány v 61 případech, Hod Beránka 53 krát, slavnost posvěcení 49 krát, den odpočinku 80 krát a mohli bychom pokračovat dál. Bohoslužebné shromáždění se konalo prvního dne, sedmého dne, desátého dne sedmého měsíce, patnáctého dne sedmého měsíce ... Sabatem (sobotou) se také nazýval celý rok nebo sedmý rok úhoru. Slavnosti, oběti a bohoslužebná shromáždění byla nedílnou součástí celého systému sabatů.

SHRŇME SI VŠECHNY TYTO UDÁLOSTI V ČASOVÉM SLEDU

2 Dny před Hodem Beránka (Velkým Sabatem) - Ježíš předpovídá své ukřižování

Byl UKŘIŽOVÁN den před Hodem Beránka (Pascha) sabatem a zemřel v 15 hodin (3 hodiny do začátku Hodu Beránka)

=

3 HODINY  před sobotou (Hodem Beránka)

Hod Beránka (sobota) 18.00 - 5.59 a 6.00 - 17.59

=

24 HODIN (Hod Beránka)

Ženy před sobotou šly koupit vonné látky (viz bod č.4) 

Z toho plyne, že sobota Hod Beránka musel být 2 dny před sobotou, protože již uplynul a Ježíš je již v hrobu - tedy ve čtvrtek

= 

24 HODIN (Pátek)

Sobota - nikdo přesně neví kdy vstal Ježíš z mrtvých, víme-li s jistotou že nelhal o 72 hodinách tak musel vstát v sobotu v 15 hodin - ženy přišly k hrobu první den týdne  (Prvního dne týdne přišla Marie Magdalská časně ráno, ještě za tmy, ke hrobu a uviděla kámen odvalený od hrobu. J 20,1) 

=

21 HODIN (Sobota) 12 hodin noc + 9 hodin den

Dohromady 3+24+24+21 = 72 hodin

Ježíš tedy dle Písma zemřel ve čtvrtek v 15 hodin.

poznámka

*https://coznamena.cz/sabat

** použit Česky studijní překlad Bible, není-li uvedeno jinak

Ježíš je září Boží slávy a otiskem podstaty Boha Žd 1,3 Bůh Otec								Ježíš Syn živého Boha
je	sedící na trůnu		nesedí	tam sám		Ž 11,4 Hospodin je ve svém svatém chrámu, Hospodin je v nebesích na svém trůnu, jeho oči vidí, jeho pohled zkoumá lidské syny.		sedí po pravici Boží		„Hle, vidím nebesa rozevřená a Syna člověka, jak stojí po pravici Boží.“ Sk 7.,26
je	nesmrtelný		nemůže	umřít		1 Tm 6,16 On jediný má nesmrtelnost		umřel		Zj 1,18 Byl jsem mrtvý, a hle, žiji na věky věků
je	jen Božský		nemá	lidskou DNA		Dt 23,19 Bůh není člověk, aby lhal, ani syn člověka		má lidskou DNA		Syn člověka 53x v NZ;
je	vševědoucí		není nic	co by nevěděl		Žd 4,13 A žádné stvoření není před ním skryté; před očima toho, jemuž se budeme zodpovídat, je vše nahé a odkryté.		neví kdy se vrátí		Mk 13,32 „O tom dni či hodině nikdo neví, ani andělé v nebi, ani Syn, jedině Otec.
je	Duch		nemá	nesmrtelné tělo		J 4,24 Bůh je duch		oblékl nesmrtelné tělo		1 Kor 15 Když toto porušitelné tělo oblékne neporušitelnost a toto smrtelné oblékne nesmrtelnost, tehdy se uskuteční slovo, které je napsáno: ‚Smrt byla pohlcena ve vítězství.‘
je	bez počátku		nemá	počátek		Ž 93,2 Tvůj trůn pevně stojí odedávna. Ty jsi od věčnosti!		je počátek		Kol 1,12-19  On je počátek, prvorozený z mrtvých, aby on sám zaujal ve všem první místo, neboť se Otci zalíbilo, aby v něm přebývala veškerá plnost
je	od věčnosti		není	zrozený		Ž 93,2 Tvůj trůn pevně stojí odedávna. Ty jsi od věčnosti!		je zrozený, zplozený		Žd 1,5 Neboť kterému z andělů kdy řekl: ‚Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil‘? A opět: ‚Já mu budu otcem a on mi bude synem‘?
je	nejvyšší		není	nikomu podřízen		Iz 63,16 Ty, Hospodine, jsi náš otec, tvé jméno je od věčnosti: Náš vykupitel.		je v podřízenosti Bohu		1 Kor 15,28 A až mu podřídí všechno, pak i sám Syn se podřídí tomu, jenž mu podřídil všechno, aby byl Bůh všechno ve všem
je	jediný		není	další Bůh		Iz 45,21 Vždyť není jiného Boha kromě mě. Jiný Bůh, spravedlivý a zachraňující, mimo mě není.		Otec je Jeho Bůh		J 20,17 řekni jim: ‚Vystupuji k Otci svému i k Otci vašemu, k Bohu svému i k Bohu vašemu
je	být, stát , stane se היה (HYH)		není	prvorozený		Ex 3,14 Bůh Mojžíšovi odpověděl: JSEM, KTERÝ JSEM (Bude, bylo, je). A pokračoval: Toto řekneš synům Izraele: JSEM mě poslal k vám.		je prvorozený všeho stvoření		Kol 1,12-19  On je počátek, prvorozený z mrtvých, aby on sám zaujal ve všem první místo, neboť se Otci zalíbilo, aby v něm přebývala veškerá plnost
je	Zachránce		není	Mesiáš		1 Tim 1,2 Pavel, apoštol Krista Ježíše podle příkazu Boha, našeho Zachránce, a Krista Ježíše, naší naděje,		je Mesiáš		Lk 2,26 Jemu bylo Duchem Svatým zjeveno, že nespatří smrt, dokud neuvidí Pánova Mesiáše. (v KJV s obnoveným jménem יהוה's Messiah.) Sk 5,31 toho Bůh jako vůdce a zachránce vyvýšil na svou pravici, aby dal Izraeli pokání a odpuštění hříchů.
je	naším Bohem		není	k Němu přímý přístup		Ex 26,3 Upevníš oponu na sponky a vneseš tam za oponu truhlu svědectví. Opona bude pro vás oddělovat svatyni od nejsvětějšího místa. ...kde se budu s vámi setkávat, abych tam k tobě mluvil. Ex 29,42-46		je prostředníkem		1 Tim 2,5-6 Je totiž jeden Bůh, jeden je také prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš,  který dal sám sebe jako výkupné za všechny, jako svědectví ve svůj čas.
je	Bohem		nestal se	člověkem		Dt 23,19 Bůh není člověk, aby lhal, ani syn člověka		neprohlásil o sobě že je Bůh		LK 18,19 Ježíš mu řekl: „Proč mne nazýváš dobrým? Nikdo není dobrý, než jeden: Bůh. Mk 10,18 Mk 14,61-62 „Jsi ty Mesiáš, Syn Požehnaného?“  Ježíš řekl: „Já jsem. A spatříte Syna člověka sedícího po pravici Moci a přicházejícího s nebeskými oblaky. “
je	Zjevující		Ten kdo dává zjevení	On dává zjevení		Zj 1,1 Zjevení Ježíše Krista, které mu dal Bůh, aby svým otrokům ukázal, co se má brzy stát		dostává zjevení od Boha		Zj 1,1 Zjevení Ježíše Krista, které mu dal Bůh, aby svým otrokům ukázal, co se má brzy stát

Jak vzniklo učení o Trojjedinosti Boha?

Nicejský koncil v roce 381 je první z velkých "ekumenických" koncilů, uznávaných východním i západním křesťanstvem. Jeho význam spočívá v definování "soupodstatnosti" Syna s Otcem, tedy té skutečnosti, že věčný Syn, který se stal v čase v Ježíši Kristu člověkem, je "Bůh z Boha, Světlo ze Světla, pravý Bůh z pravého Boha, zplozený, ne stvořený, stejné podstaty s Otcem" (nicejské vyznání víry). Tímto vyznáním se tak upevnilo a potvrdilo křesťanské pravověří oproti tehdejší ariánské herezi.

„Velký a svatý synod 318 Otců" v Nicei

Protože ještě jiné církevní sporné otázky působily neklid, jako termín sla­vení velikonoc, svolal Konstantin biskupy říše do Niceje v Bithynii a nařídil, že jako vysocí úředníci smějí použít na cestě císařské pošty. Obyčejně uvá­děný počet účastníků 318 je biblická reminiscence na 318 služebníků Abra­hamových (Gen 14,14), ve skutečnosti jich bylo sotva více než oněch 220, jejichž jména známe. „Otec církevních dějin" Eusebius z Césareje mluví o více než 250 ...

Koncil zasedal od 20. května do 25. července 325 v jednom sále císař­ského letního paláce v Niceji. Císař se dostavil osobně, měl latinskou řeč nabádající k míru, ale nezasahoval do jednání a „přenechal předsedům koncilu slovo" (Eusebius). Není jisto, kdo to byli, protože z tohoto ani z následují­cího koncilu nemáme žádné protokoly.

V „dlouhých poradách, mnoha bojích a přesných úvahách" nabyla převahy pravověrná protistrana za vedení biskupa Marcela z Ankyry (Ankara), bis­kupa Eustathia z Antiochie a alexandrijského jáhna Athanáše a přepracovala křestní symbol církevní obce v Césareji, který předložil její biskup Eusebius, na nicejské vyznání víry, které v jednoznačných výrazech vyloučilo každé podřízení Loga Otci: je „z podstaty Otce", „Bůh z Boha, Světlo ze Světla, pravý Bůh z pravého Boha, zplozený, ne stvořený, stejné podstaty s Otcem". V dodatku byly výslovně odsouzeny nejdůležitější Ariovy výroky. Vyznání víry bylo koncilem přijato 19. června 325, pouze dva biskupové od­mítli podpis. 

Trojiční vyznání víry spojované s Konstantinopolským koncilem bylo již dříve používáno jako křestní vyznání, vzniklé patrně v jeruzalémské církvi v šedesátých letech 4. století. 

§ 242 církev v roce 325 na prvním ekumenickém koncilu v Niceji vyhlásila, že Syn je „soupodstatný“ s Otcem, to znamená, že je s ním jeden Bůh. Druhý ekumenický koncil, shromážděný v roce 381 v Cařihradě, uchoval tento výraz ve své formulaci nicejského kréda a vyznal „jednorozeného Syna Božího, který se zrodil z Otce přede všemi věky: Bůh z Boha, Světlo ze Světla, pravý Bůh z pravého Boha, zrozený, nestvořený, jedné podstaty s Otcem“. Katechismus ŘKC

DOGMA O NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICI

253 Trojice je jedna. Nevyznáváme tři bohy, nýbrž jednoho Boha ve třech Osobách: „soupodstatnou Trojici“. Božské Osoby se nedělí o jediné božství, nýbrž každá z nich je úplně celý Bůh: „Otec je všechno to, co je Syn, Syn všechno to, co je Otec, Otec a Syn všechno to, co je Duch svatý, totiž jediný Bůh, podle přirozenosti.“ „Každá ze tří Osob je onou skutečností, totiž podstatou, bytností nebo božskou přirozeností.“

254 Božské Osoby jsou od sebe skutečně odlišné. „Bůh je jediný, ale ne osamocený“. „Otec“, „Syn“ a „Duch svatý“ nejsou pouhá jména, označující způsoby božského Bytí, nýbrž Osoby skutečně odlišné: „Syn není Otec, Otec není Syn a Duch svatý není Otec nebo Syn.“ Liší se od sebe navzájem vztahy svého původu: „Je to Otec, který plodí, Syn, který je plozen, Duch svatý, který vychází.“ Božská jednota je trojjediná.

255 Božské Osoby jsou ve vzájemném vztahu. Skutečná, vzájemná odlišnost božských Osob, protože božskou jednotu nedělí, spočívá výhradně ve vztazích, které je vzájemných vztazích: „V jménech Osob, která vyjadřují vztah, se Otec vztahuje k Synovi, Syn k Otci, Duch svatý k oběma; nicméně, mluvíme-li z hlediska vztahu o těchto třech Osobách, přece věříme v jedinou přirozenost či podstatu.“ Vždyť v nich „je všechno jedno tam, kde není žádný protiklad vztahů.“ „Pro tuto jednotu je Otec celý v Synovi, celý v Duchu svatém; Syn je celý v Otci, celý v Duchu svatém; Duch svatý je celý v Otci, celý v Synovi.“

256 Svatý Řehoř Naziánský, nazývaný „Teolog“, dává cařihradským katechumenům tento souhrn trinitární víry:

„Především uchovejte mi tento vzácný poklad, pro který žiji a bojuji, s nímž chci umřít, který mi dává schopnost snášet všechna zla a pohrdat všemi rozkošemi: tím myslím vyznání víry v Otce i Syna i Ducha svatého. Dnes vám je svěřuji. V síle tohoto vyznání vás nyní ponořím do vody a z ní vás vyzvednu. Dávám vám je za společníka a ochránce pro celý život. Dávám vám jediné Božství a jedinou moc, existující jako jedno ve třech a obsahující tyto tři rozlišeným způsobem. Božství bez rozdílu v podstatě či přirozenosti, bez vyššího stupně, který by povyšoval, či nižšího stupně, který by snižoval... Je to nekonečná soupodstatnost tří Nekonečných. Každý nazíraný sám o sobě je úplně celý Bůh... a tři Osoby nazírané společně jsou Bůh... Sotva jsem začal uvažovat o jednotě, a už jsem ponořen do záře Trojice. Sotva jsem začal myslet na Trojici, a už mě zase uchvacuje jednota...“

To však popírá Boží Slovo, které říká, že Syn Boží Ježíš je v podřízenosti Bohu Otci, 

Ježíš je počátek, prvorozený z mrtvých, aby on sám zaujal ve všem první místo, neboť se Otci zalíbilo, aby v Něm přebývala veškerá plnost.   Kol 1,18-19

Ježíš je má počátek - musel být zplozen, neexistoval věčně. Ale jak by bylo možné aby byl při stvoření? Tento obrázek by nám mohl pomoci pochopit, jak je to v časem u věčného Boha mimo náš svět ohraničený časem a prostorem:

 Pak člověk pochopí, co říkal Petr: 

2P 3,8:

Tato jedna věc ať vám není skryta, milovaní, že jeden den je u Pána jako tisíc let a ‚tisíc let jako jeden den‘.

Mt 11:25:

V ten čas pak Ježíš řekl: „Vzdávám ti chválu, Otče, Pane nebe i země, že jsi skryl tyto věci před moudrými a rozumnými a zjevil jsi je maličkým.

PS: Každý sám pros Boha a Otce našeho Pána Ježíše za moudrost -  nechť On sám, ukáže Pravdu o svém Synu a svém Otcovství ve svém Slově, které se stane živé v našich srdcích.

Použíté odkazy: 

http://www.christnet.eu/clanky/4930/konstantinovsky_obrat_a_ekumenicke_koncily_4_stoleti.url

http://revue.theofil.cz/revue-clanek.php?clanek=209

http://www.katechismus.cz/paragraf.php?sel_paragraf=242

CHATRČ - kontroverzní kniha - číst ji nebo ne?
Co některým křesťanům tak na ní vadí? A jaký by měl být pohled na tuto knihu?

možná by bylo dobré si tu knihu pročíst, vzít si i Písmo a bavit se s Bohem o tom, kvůli těmto kritikám byla tato kniha mnou přečtena několikrát (víc jak 4x), aby se mi tam zjevilo, to co je kritizováno a mám pár poznámek ke každému bodu:

1. Argument:

Bůh je majestátní, nadpřirozená a slavná Bytost, ale Chatrč tuto Bytost hloupě a trapně snižuje v příjemnou mezinárodní skupinu lidí, jimž dominuje postavička (svým charakterem nikoliv nepodobná fousatému holohlavému dědečkovi na obláčku) tělnaté Afroameričanky, které se říká Taťka. To je rouhání!

Je to skutečně tak?

Bůh se zjevoval ve starém zákoně, jako obyčejný posel viz setkání z Abrahamem, proč by se nemohl s někým setkat jako 3 osoby? Nikdo netvrdí, že tak vypadá ... a pokud má někdo problém přijmout otce, protože mu otec ubližoval a má pokroucený pohled na roli otce, tak nevidím důvod, že svrchovaný Bůh se zjeví jako žena .... nikde netvrdí, že je žena ...

2. Argument:

Kniha zobrazuje nezobrazitelnou Boží Trojici – to samo o sobě je rouhání. Boží slovo říká: Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho (Ex 20,4; Dt 5,8). Mohli bychom připustit zobrazení Ježíše Krista – zde je odraz historické události Kristova vtělení – ale nemůžeme přistoupit na zobrazení Otce ani na zobrazení Ducha svatého, natož tím způsobem, jakým se toho dopouští autor.

Je to skutečně tak?

však tato kniha Boha nezobrazuje, nechápu, kdo s tím má problém, kdokoliv by jakkoliv popisoval Boha, tak Ho podle Vás zobrazí? V Bibli je Duch svatý zobrazen jako holubice, i jako oheň, Ježíš jako skála, která putovala po poušti s Izraelity, Otec jako ohnivý sloup, nebo jako posel, nebo mu bylo vidět záda či dlaň, dokonce bojoval s Jákobem, Bůh je popisován jak zobrazitelný Bůh, nezobrazíš si znamená, neuděláš si modlu, které se budeš klanět. A nemyslím si, že by tato kniha či její autor vedl, abychom si dali tuto knihu na pedestrial a uctívali ji jako zobrazení Boha a ani nevedl hrdinu knihy k tomu, aby uctíval to co viděl ale to v co věřil.

3. Argument:

Kniha zobrazuje Boha Otce jako ženu – navzdory jasnému svědectví Písma – i to je rouhání se Bohu. Bůh se nám dává poznat v Písmu vždy „mužským“ (Otcovským) způsobem. Bůh není ani muž ani žena, ale rozhodl se, že se nám dá poznat jako „ON“, nikoliv jako „ONA“. Pokud to převracíme, mluvíme o jiném bohu, než jakého nám zjevuje Boží slovo. Finálním Božím zjevením je muž jménem Ježíš – Bůh se rozhodl, že se dá svému stvoření poznat tak, aby to nevyvolávalo genderový zmatek.

Je to skutečně tak?

tak jako u bodu 1) Bůh stvořil člověka jako muže a ženu k obrazu svému, tedy i Bůh má v sobě tato pohlaví ... nebo snad není žena člověkem a není stvořena k obrazu Božímu?

4.  Argument:

Kniha mění obraz Boží Trojice. Na s. 122 vidíme popření hierarchie v Trojici. Podle autora je každá hierarchie špatná – podle autora Písma je hierarchie stvořená Bohem k Jeho oslavě a je odrazem hierarchie v Bohu samotném.

Je to skutečně tak?

"vidíme popření hierarchie v Trojici" vy snad věříte, že někdo nad někým v Trojici vládne a vede to? Pro mne je jeden Bůh a neexistuje krom vztahu lásky mezi nimi žádná hierarchie, pokud ano dokažte to Písmem

Pár věcí, které se týkají učení o spasení – které přímo popírají učení Písma a jsou tedy rouháním:

5. Argument:

Bůh odpustil všem lidem, a tedy všichni budou nakonec spaseni (s. 226).

Je to skutečně tak?

Ano Bůh odpustil všem lidem, ale spaseni jsou jen ti, co přijali toto odpuštění v pokání, a to je i v Chatrči, každý může být spasen, ale jediné co nás dělí od Boží spásy je náš hřích ...

6. Argument:

Bůh nikdy nebude soudit lidi kvůli jejich hříchům (s. 120).

Je to skutečně tak?

je to na str. 119 ne 120, a cituji Bůh říká "Já nemusím trestat lidi za jejich hříchy. Hřích je sám o sobě trestem a užírá vás zevnitř. Mým záměrem není ho trestat, je mou radostí ho léčit.!" Copak Ježíš neříkal že Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní a ten kdo si uvědomuje svoji hříšnost a chce být vyléčen toho On přece uzdraví, nebo máte jiný názor??? Hřích je trest za naši neposlušnost, a Ježíšova oběť je lékem. Bůh nás bude soudit podle toho, zda Mu náležíme, a kdo ne, ten kdo je zapsán v knize života nebude souzen. Kdo v Něho věří, není souzen, kdo však nevěří, již je odsouzen, protože neuvěřil ve jméno jediného Syna Božího. J 3,18

7. Argument:

Bůh se chce podřídit člověku (s. 145–146).

Je to skutečně tak?

ale vždyť to tak je, kdyby Bůh přistupoval ke mně takový jaký skutečně a využíval svoji autoritu Krále a Pána tak by to již nebylo založené na vztahu, cituji jak to bylo myšleno

"V pokoře nejde o autoritu a není to ani poslušnost, jde v ní jen o vztah plný lásky a úcty. Ve skutečnosti se úplně stejně podřizujeme tobě"

Je Tvůj vztah s Bohem založen na lásce a úctě? Pokud ano, jde o přátelský vztah, kdy Bůh se přiblížil natolik jak jen to šlo v Ježíši, aby šlo o vztah, kde On není nadřazený, i když ve své svatosti a slávě stále je, podřídil se nám, abychom mohli mít tento vztah. Jinak by šlo vždy jen o nadřazenost a podřízenost ne o vztah.

8. Argument:

Bůh po nikom nic nepožaduje ani nic neočekává (s. 207).

Je to skutečně tak?

možná by bylo dobré nevytrhávat věty z kontextu knihy: cituji

"Smyslem očekávání je, že neznáme budoucnost, nevíme, jak něco dopadne a pokoušíme se řídit něčí chování, abychom dosáhli požadovaného výsledku. Lidé se často snaží ovládat chování druhých prostřednictvím očekávání. Já vás znám a vím o vás všechno. Proč bych měla očekávat něco jiného, než to co už vím? To by bylo nesmyslné."

Bohu jde o vztah a z toho vztahu pak vše vychází.

9. Argument:

Člověk soudí Boha (s. 160nn)!

Je to skutečně tak?

neexistuje na světě člověk, který by Boha nesoudil, už jen pouhou otázkou Proč? to je velmi pokrytecké tvrdit, že to je problém této knihy, právě soud nad Bohem ukázal Mackovi, jak byl pošetilý a jaký je vlastně Bůh ... a co pro nás udělal ...

10. Argument:

Bůh všechny miluje a nikoho neodsoudí do pekla (s. 161–165).

Je to skutečně tak?

Kdo v něho věří, není souzen, kdo však nevěří, již je odsouzen, protože neuvěřil ve jméno jediného Syna Božího. J 3,18

Člověk se odsuzuje do pekla sám, říká to i Bible, rozhodnutí, kde budu trávit věčnost je na každém člověku zvlášť, to nerozhoduje Bůh, ale člověk, kde chce tu věčnost trávit.

Bůh pro naši záchranu už udělal vše! Teď je to na nás.

11. Argument:

Ježíš není jedinou, výlučnou, cestou k Bohu, jak prohlašuje (J 14,6), ale Bůh zachraňuje lidi z různých náboženských systémů, aniž by z nich musel udělat křesťany (s. 182–183).

Celá kniha popisuje Boha a tím si dělá nárok na pravdu – nicméně nepopisuje Boha podle pravdy, kterou nám zjevil Bůh, ale podle fantazie autora. Už tímto samotným způsobem kniha popírá Boží slovo. Zde je několik přímých prohlášení týkajících se Božího slova (bod 13-18):

Je to skutečně tak?

Ježíš zde říká "Netoužím po tom udělat z lidí křesťany, ale chci se podílet na jejich přerodu v syny a dcery mého Taťky, v mé bratry a sestry, v mé milované." ... copak toto není poselství Bible? A to že půjde hledat ztracenou ovci znamená, že Ježíš půjde po jakékoliv cestě, aby nás našel a zachránil, neznamená to, že existuje více cest k Bohu.

12. Argument:

Pravda je v emocích, nikoliv v Bibli (s. 198).

13. Argument:

Bible nás neučí řídit se pravidly (s. 200).

Je to skutečně tak?

Zase vytrženo z kontextu celého textu, zde tvrdí, že Bible nás neučí, abychom se řídili pravidly. Je obrazem Ježíše a bez Ducha svatého jde jen o pouhá Slova bez Boha nelze prožívat Boží spravedlnost Život je žití v Ježíši a v ničem jiném.... "čím víc budeš žít v pravdě, tím víc ti tvoje emoce pomohou vidět jasně. Ale ani potom bys jim neměl důvěřovat více než mně" říká v knize Bůh.

14. Argument:

Bible není pravdivým zjevením Boha (s. 65–66).

Je to skutečně tak?

nic takového v knížce na těchto stranách není (ještě ani nedošlo setkání s Bohem)

Nakonec se podívejme na pár věcí týkajících se toho, jak se člověk chová v Boží přítomnosti. Přečtěte si prosím Izajáše 6,1–7, to je moc dobrý popis toho, jak reaguje člověk na Boží přítomnost (a není v Písmu jediný). Způsob, jakým se vyjadřuje Young, je ale rouhavý a ukazuje na to, jak velký člověk má malého boha.

15. Argument:

Člověk vyjadřuje svůj (nespravedlivý, sobecký) hněv proti Bohu a Bůh pláče lítostí (s. 92).

Je to skutečně tak?

Mojžíš měl s Bohem také rozhovory kde neležel tváří k zemi a někdy velmi odvážné, kdy Bůh i litoval že se chtěl někdy zachovat tvrdě Ex 32,14 "A Hospodin litoval zla, které promluvil, že učiní svému lidu." (a to bylo setkání se skutečným Bohem nejen co prožil člověk mimo časoprostor") nebo jak licitoval Abraham s Bohem o lidech v Sodomě ... setkání s Bohem může být velmi různorodé, velmi důležité je jaké neseme ovoce z tohoto setkání, zda jsme v pýše, či v pokoře proměňování

16. Argument:

Člověk v hněvu vyštěkne na Boha a Bůh mu dává čas, aby se uklidnil (s. 97).

Je to skutečně tak?

copak se vám to v životě nestalo, že jste na Boha vyštěkli, byli jste rozčílení a chyběla vám pokora? Kdyby měl Bůh zabít každého, kdo tak učinil, asi by tu nezůstalo moc "křesťanů" To jste tak svatí a nehřešíte??????

17. Argument:

Rouhavé mluvení v přítomnosti Krista (s. 140).

18. Argument:

Rouhavé mluvení v přítomnosti Otce (s. 225). Argument:

Je to skutečně tak?

pokrytci jedni, copak si neuvědomujete že Ježíš je s námi 24/7 a 365 dní v roce, tedy jakékoliv nevhodné slovo vynesené před Ním může báti bráno jako rouhání .... jsme jen lidé a někdy z našich opravdu vyjde co nemá a to vždy v přítomnosti svatého Boha!!!!

Než cokoliv kdokoliv z vás odsoudí aniž by si to skutečně prostudoval a s Bohem probral každou výtku, měl by raději mlčet a neprezentovat něco co je vlastně lží (polopravdou)

Celá kniha je o vztahu Boha k člověku a narovnání vztahu člověka s Bohem!!!!

http://www.reformace.cz/zod/chatrc-neni-jedno-co-cteme-cislo-118

http://ziveslovo.blogspot.cz/2017/04/chatrc-pozehnani-z-nebe-nebo-kletba-z.html