Jak vzniklo učení o Trojjedinosti Boha?
Nicejský koncil v roce 381 je první
z velkých "ekumenických" koncilů, uznávaných východním i západním
křesťanstvem. Jeho význam spočívá v definování "soupodstatnosti" Syna
s Otcem, tedy té skutečnosti, že věčný Syn, který se stal v čase v Ježíši
Kristu člověkem, je "Bůh z Boha, Světlo ze Světla, pravý Bůh z pravého
Boha, zplozený, ne stvořený, stejné podstaty s Otcem" (nicejské vyznání
víry). Tímto vyznáním se tak upevnilo a potvrdilo křesťanské pravověří
oproti tehdejší ariánské herezi.
„Velký a svatý synod 318 Otců" v Nicei
Protože
ještě jiné církevní sporné otázky působily neklid, jako termín slavení
velikonoc, svolal Konstantin biskupy říše do Niceje v Bithynii a nařídil, že
jako vysocí úředníci smějí použít na cestě císařské pošty. Obyčejně uváděný
počet účastníků 318 je biblická reminiscence na 318 služebníků Abrahamových (Gen 14,14), ve
skutečnosti jich bylo sotva více než oněch 220, jejichž jména známe. „Otec
církevních dějin" Eusebius z Césareje mluví o více než 250 ...
Koncil zasedal od 20. května do 25. července 325 v jednom
sále císařského letního paláce v Niceji. Císař se dostavil osobně, měl
latinskou řeč nabádající k míru, ale nezasahoval do jednání a „přenechal
předsedům koncilu slovo" (Eusebius). Není jisto, kdo to byli, protože z
tohoto ani z následujícího koncilu nemáme žádné protokoly.
V „dlouhých poradách, mnoha bojích a přesných úvahách"
nabyla převahy pravověrná protistrana za vedení biskupa
Marcela z Ankyry (Ankara), biskupa Eustathia z Antiochie a alexandrijského
jáhna Athanáše a přepracovala křestní symbol církevní obce v Césareji, který
předložil její biskup Eusebius, na nicejské vyznání víry, které v
jednoznačných výrazech vyloučilo každé podřízení Loga Otci: je „z podstaty
Otce", „Bůh z Boha, Světlo ze Světla, pravý Bůh z pravého Boha, zplozený,
ne stvořený, stejné podstaty s Otcem". V dodatku byly
výslovně odsouzeny nejdůležitější Ariovy výroky. Vyznání víry bylo koncilem
přijato 19. června 325, pouze dva biskupové odmítli podpis.
Trojiční
vyznání víry spojované
s Konstantinopolským koncilem bylo již dříve používáno jako křestní
vyznání, vzniklé patrně v jeruzalémské církvi v šedesátých letech 4.
století.
§ 242 církev v roce 325 na
prvním ekumenickém koncilu v Niceji vyhlásila, že Syn je „soupodstatný“ s
Otcem, to znamená, že je s ním jeden Bůh. Druhý ekumenický koncil, shromážděný
v roce 381 v Cařihradě, uchoval tento výraz ve své formulaci nicejského kréda a
vyznal „jednorozeného Syna Božího, který se zrodil z Otce přede všemi věky: Bůh
z Boha, Světlo ze Světla, pravý Bůh z pravého Boha, zrozený, nestvořený, jedné
podstaty s Otcem“. Katechismus ŘKC
DOGMA O NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICI
253 Trojice je jedna. Nevyznáváme tři bohy, nýbrž
jednoho Boha ve třech Osobách: „soupodstatnou Trojici“. Božské Osoby se nedělí o
jediné božství, nýbrž každá z nich je úplně celý Bůh: „Otec je všechno to, co
je Syn, Syn všechno to, co je Otec, Otec a Syn všechno to, co je Duch svatý,
totiž jediný Bůh, podle přirozenosti.“ „Každá ze tří Osob je onou skutečností,
totiž podstatou, bytností nebo božskou přirozeností.“
254 Božské Osoby jsou od sebe skutečně odlišné. „Bůh je
jediný, ale ne osamocený“. „Otec“, „Syn“ a „Duch svatý“ nejsou pouhá jména,
označující způsoby božského Bytí, nýbrž Osoby skutečně odlišné: „Syn není Otec,
Otec není Syn a Duch svatý není Otec nebo Syn.“ Liší se od sebe navzájem vztahy
svého původu: „Je to Otec, který plodí, Syn, který je plozen, Duch svatý, který
vychází.“ Božská jednota je trojjediná.
255 Božské Osoby jsou ve vzájemném vztahu. Skutečná,
vzájemná odlišnost božských Osob, protože božskou jednotu nedělí, spočívá
výhradně ve vztazích, které je vzájemných vztazích: „V jménech Osob, která
vyjadřují vztah, se Otec vztahuje k Synovi, Syn k Otci, Duch svatý k oběma;
nicméně, mluvíme-li z hlediska vztahu o těchto třech Osobách, přece věříme v
jedinou přirozenost či podstatu.“ Vždyť v nich „je všechno jedno tam, kde není
žádný protiklad vztahů.“ „Pro tuto jednotu je Otec celý v Synovi, celý v Duchu
svatém; Syn je celý v Otci, celý v Duchu svatém; Duch svatý je celý v Otci,
celý v Synovi.“
256 Svatý Řehoř Naziánský, nazývaný „Teolog“, dává
cařihradským katechumenům tento souhrn trinitární víry:
„Především
uchovejte mi tento vzácný poklad, pro který žiji a bojuji, s nímž chci umřít,
který mi dává schopnost snášet všechna zla a pohrdat všemi rozkošemi: tím
myslím vyznání víry v Otce i Syna i Ducha svatého. Dnes vám je svěřuji. V síle
tohoto vyznání vás nyní ponořím do vody a z ní vás vyzvednu. Dávám vám je za
společníka a ochránce pro celý život. Dávám vám jediné Božství a jedinou
moc, existující jako jedno ve třech a obsahující tyto tři rozlišeným
způsobem. Božství bez rozdílu v podstatě či přirozenosti, bez vyššího stupně,
který by povyšoval, či nižšího stupně, který by snižoval... Je to
nekonečná soupodstatnost tří Nekonečných. Každý nazíraný sám o sobě je úplně
celý Bůh... a tři Osoby nazírané společně jsou Bůh... Sotva jsem začal uvažovat
o jednotě, a už jsem ponořen do záře Trojice. Sotva jsem začal myslet na
Trojici, a už mě zase uchvacuje jednota...“
To však popírá Boží Slovo, které říká, že Syn Boží
Ježíš je v podřízenosti Bohu Otci,
Ježíš je počátek,
prvorozený z mrtvých, aby on sám zaujal ve všem první místo, neboť se Otci zalíbilo, aby v Něm přebývala veškerá plnost. Kol 1,18-19
Ježíš je má počátek
- musel být zplozen, neexistoval věčně. Ale jak by bylo možné aby byl při
stvoření? Tento obrázek by nám mohl pomoci pochopit, jak je to v časem u
věčného Boha mimo náš svět ohraničený časem a prostorem:
Pak člověk
pochopí, co říkal Petr:
|
Tato jedna
věc ať vám není skryta,
milovaní, že jeden den je u Pána jako tisíc let a ‚tisíc let jako jeden den‘.
|
|
V ten čas pak Ježíš řekl: „Vzdávám ti
chválu, Otče, Pane nebe i země, že jsi
skryl tyto věci před moudrými a rozumnými a zjevil jsi je maličkým.
|
PS: Každý sám pros
Boha a Otce našeho Pána Ježíše za moudrost - nechť On sám, ukáže Pravdu o
svém Synu a svém Otcovství ve svém Slově, které se stane živé v našich srdcích.
Použíté
odkazy:
Žádné komentáře:
Okomentovat
Prosíme o respektování názorů ostatních diskutujících a dodržování pravidel slušného chování.
(Upozorňuji: tento blog neprezentuje učení žádné křesťanské denominace, ale Boží Slovo.)